Dne 17. ledna 2017 se státní tajemník Tomáš Prouza setkal s padesáti zástupci Americké obchodní komory v pražském hotelu Clarion a během pracovní snídaně diskutovali digitální agendu ČR, evropské záležitosti a také nadcházející volby do Poslanecké sněmovny na podzim 2017.

Tomáš Prouza si jako koordinátor digitální agendy dal za úkol na začátek vypracovat Akční plán pro rozvoj digitálního trhu a zároveň definovat kdo, co a kdy udělá. Také informoval, že jeho kabinet připraví manuál pro legislativce v rámci toho, co funguje v 21. století, protože digitální dokumenty musí mít přednost. Dle něho je také důležité, aby celá státní administrativa chápala napojení na eGovernment nebo eInfrastrukturu a tomu přizpůsobovala i nově vznikající zákony. Cílem je dokončení tohoto manuálu v březnu/dubnu 2017. Aktuálně je užívání eGovernmentu komplikované, u úvodního sčítání se sešlo 700 položek služeb, které státní instituce poskytují, a proto je potřeba najít cestu jak je využívat, a to co nejefektivněji. Uvedl, že musíme být odvážnější v debatě o elektronické identifikaci. Odstranění duplikace údajů a jejich pořizovaní by mělo být důležitým krokem, a dále občan by neměl být opakovaně žádán o to, co již jednou poskytl. Dále zaznělo, že složitě se bude prosazovat téma ochrany osobních údajů, protože mnoho českých firem nezajímá, co se děje v Bruselu. Jako další téma otevřel sdílenou ekonomiku, která je podle něj dlouhodobě ignorována. Co nejdříve bude nutno definovat, kdo zodpovídá za službu a kde je hranice mezi profesionální službou a přivýdělkem. Posledním tématem byla digitalizace společnosti. Řekl, že průmysl 4.0, by neměl být agendou státu, protože tam se nedá moc ovlivnit, co budou firmy dělat. Proslov ukončil slovy, že na národní úrovni nikdo nebuduje aktivně příběh IT světa, není jeden hovorce za celý byznys a nevede se jednotná debata.

V další části diskuze se dotkl evropských témat jako imigrace a brexit. Tomáš Prouza si myslí, že téma imigrace měla velký vliv na volby v celé České republice, Řecko si v roce 2015 neplnilo svoje úkoly hraničního státu, podařilo se ale mobilizovat pohraniční stráž. V EU se uvažuje o zavedení obdoby americké ESTY, aby se zajistilo, kdo do Evropy jezdí, aktuálně se neví, kdo do EU přijel a kdo odjel. K tématu brexit padlo, že bude velice zajímavé se dozvědět, co vlastně budou Britové chtít. Myslí si ale, že brexit bude mít tvrdý dopad do britské ekonomiky – například zemědělcům přestanou proudit dotace z EU, bude to muset pokrýt britský rozpočet.

Na úvod třetí části diskuze uvedl, že na české politické scéně nikdo aktuálně neví, co bude. Hodně důležité je si definovat, jakou chceme Českou republiku v budoucnosti. Na konci roku 2017 a začátkem roku 2018 náš čekají téměř paralelní sněmovní a prezidentské volby. Pro řadu občanů je atraktivní, jestli stát funguje efektivně. Mnoho elementů vývoje země a společnosti se odvíjí od vizí, se kterými se mohou občané ztotožnit nebo alespoň je akceptovat. Vize na nejvyšší úrovni ale dlouhodobě chybí. I na úrovni politických stran převažuje politické dohadování namísto definicí budoucího rozvoje samozřejmě i v reálném čase. Zmínil se i o složité situaci v školství, konkrétně velice širokých nůžek kvality vysokých škol, které jsou hodně nekvalitní, až po prestižní. Významným fenoménem je informační společnost 4.0, kde by stát měl hrát roli významnější. Práce s informacemi a v informační společnosti kromě výhod přináší i komplikace a je třeba provázat toto dění zřejmě především se vzdělávacím systémem na všech úrovních. Debaty na Ministerstvu školství se vedou hodně zeširoka a nepanuje jednotný názor, uzavřel nakonec pracovní snídani.

V rámci panelové diskuze zaznělo:

Michal Klimeš – Managing Director CEE, Silicon Graphics

V rozpravě jsme se dotkli důležitého tématu - Jakou vizi má Česká republika? Je jisté, že vývoj země a společnosti se odvíjí od vizí, se kterými se mohou lidé ztotožnit nebo alespoň akceptovat. Vize na nejvyšší úrovni dlouhodobě chybí. Většinou je nahrazována krátkodobými cíly umožňujícími stabilizovat nebo dosáhnout politických cílů. I na úrovni politických stran převažuje politické dohadování namísto definicí budoucího rozvoje samozřejmě i v realistickém čase. Je dobré, že dochází k uvědomování si nezbytnosti dlouhodobé vize, případně vizí ve vícero oblastech a AmCham by rozhodně měla tomuto být nápomocna.

Informatizace a digitalizace společnosti je dlouhodobě viditelné téma. Jedním z těchto je průmysl 4.0, nejsem si jist, že tam ovlivníme, co budou firmy dělat a prakticky by to nemělo být agendou státu. Podmínky pro trvalý rozvoj inovativní ekonomiky by agendou být měly. Významným fenoménem je Informační společnost 4.0 kde by stát měl hrát roli významnější předemším v procesu prvotního, ale i celoživotního vzdělávání. Práce s informacemi a v informační společnosti kromě výhod přináší i komplikace a je třeba provázat toto dění zřejmě především se vzdělávacím systémem na všech úrovních.

Ondřej Krajíček – Chief Technical Officer, Y Soft

Chceme, aby vláda vytvořila prostor pro růst efektivity tím, že se bude chovat jako koinvestor a vkládat své prostředky tam, kde existuje vůle průmyslu investovat a neplnila roli hodnotitele a přerozdělovače finančních prostředků. V dnešní době je například stále běžnější spolupráce firem se školami, které jim vychovávají nové zaměstnance a firmy často investuji do stipendií, vybavení a technologických transferů. Potřebujeme, aby stát podporoval investicemi z rozpočtu ty, které mají oprávněný zájem průmyslu místo toho, namísto aby kompenzoval nezájem těm špatným dorovnáváním prostředků z rozpočtu.

Filip Šváb - International External Affairs Director CEE, AT&T

V AT&T chceme pomoci odstraňovat bariéry akademického úspěchu a kariérního růstu a budovat životaschopnou a adaptativní pracovní sílu. Pro nastartování globální ekonomiky je důležité, abychom řešení problému nedostatečně kvalifikované pracovní síly a různorodosti talentu potřebného pro pracovní místa dnes i v budoucnu hledali společně s tvůrci politik a dalšími zainteresovanými stranami.